MUTĚNICE

Srdce vinařského Slovácka

Mutěnice leží 10 km SZ od Hodonína a připomínají se od r. 1349. Vznikly patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. Za česko-uherských válek v 2. polovině 15. století (1468 - 1470) mezi Jiřím z Poděbrad (a pak Vladislavem II. ) a uherským králem Matyášem Korvínem byly zničeny téměř všechny kulturní památky v kraji. Stejným způsobem byl kraj zničen počátkem 17. století za vpádů Bočkajovců-hajduků s podporou Turecka a Tatarů na Moravu a o něco později vpády vojska Gábora Bethlena. Začátkem 18. století zaplavili moravské Slovensko uherští povstalci Rákóczyho, Kuruci. Byli sice poraženi, ale ještě několik let poté bylo obyvatelstvo napadáno loupeživými tlupami. Po celou historii byly Mutěnice součástí hodonínského panství. V Mutěnicích bývaly jen dva svobodné dvory - na jednom Balcar Kaltenhof z Malejova a na dvoře V Mutěnicích, a na druhém svobodném dvoře seděla rodina Podrazilů.
Státní silnice přes Mutěnice byla postavena r. 1835. Železná dráha ze Zaječí Mutěnicemi do Hodonína je z roku 1896 a odbočka z Mutěnic do Kyjova je z roku 1900. V bývalé staré cihelně za oborou v chalupě č. 120 bydlil v mládí pozdější president TGM, když se tam jeho rodiče přistěhovali v r. 1852.
Nyní je obec živou vinařskou obcí s folklorními tradicemi umocněné podlužáckými kroji, slováckými písněmi a tanci. Důkazem toho je kulturní život v obci.