Moravská vinná - Mikulovská

V Jevišovce, kolonizační osadě založené ve 13. století na soutoku Jevišovky s Dyjí, vstupuje trasa Moravské vinné společně s Greenways Praha–Vídeň do Mikulovské vinařské oblasti. Rozlohou vinic je největší moravskou vinařskou oblastí s nejrozsáhlejšími komplexy vinic. Počátky vinařství v kraji pod Pálavou se počítají již od doby pobytu římských legií. Především bílá vína z okolí Pálavy vynikají mimořádnou jakostí, odrůdovým charakterem a širokou škálou chutí. Typickými odrůdami pro Mikulovsko jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Rulandské bílé.

Jevišovka, po staletí těžce zkoušená osada, je dnes upravenou a pohostinnou obcí a začátkem úseku, který potěší především milovníky přírody, architektury a dalekých výhledů. Po silnicích III. třídy, účelových komunikacích s asfaltovým povrchem i prašných polních cestách ubírá se perfektně značená Moravská vinná k Mikulovu. Drnholec a Novosedly, dvě z největších vinařských obcí na Moravě, nabízí nejen přehlídku sklepních staveb v jejich pestrosti a bohatosti, ale i ojedinělou ukázku vývoje venkovské církevní architektury od doby románské po baroko. Za Drnholcem a mostem přes Dyji, odbočuje trasa do Novosedel. K páteřní stezce se připojí zeleně značený okruh Mikulovské vinařské stezky a v obci samotné cyklistický okruh Stará hora. Na jeho počátku rámují vysoké kamenné sloupy vstup k vinařské naučná stezka Stará hora, která je součástí cyklistického okruhu, jehož trasa měří 37 km a začíná v Mikulově.

Dále na jih, až k česko-rakouské hranici, pokračuje stezka do Nového Přerova. Z osady, která ještě nedávno oddělovala dva světy a dnes je mekkou cyklistiky stoupá trasa k Přerovskému vrchu. Vede po kvalitní asfaltové komunikaci s výhledem na vinice, jejichž úpatí zdobí originální, neokázalá a stylová průčelí sklepů ze 30. let minulého století. Daleké výhledy z Přerovského kopce záhy vystřídá stinná lesní cesta vedoucí na okraj Dobrého Pole. S postupným přibližováním k Mikulovu se naskýtá nádherný pohled na úchvatné panorama města hýčkaného sluncem na jižním svahu pálavských kopců. Starobylý Mikulov s jedinečnou atmosférou historické mozaiky je nejen křižovatkou kultur, ale i městem vína. Ideální přírodní podmínky na úbočích nad městem, výborné viniční polohy v jeho bezprostřední blízkosti a zkušenosti desítek vinařských generací dávají zde vína s vynikající pověstí.

S Mikulovem za zády, po klidné silnici III. třídy stoupá trasa Moravské vinné ke Klentnici. Než cestou Pavlovskými vrchy vystoupá do výšky 350 m n/m. mine vápencový útes Kočičí skálu, nabídne výhled na masív Stolové hory se zříceninou Sirotčího hrádku, Děvín i Děvičky. Z nejvyššího bodu před Klentnicí pak klesá do Pavlova, barokní vinařské vesnice na břehu Novomlýnských nádrží. Voda spojuje i další dvě osady vinařské magistrály na Mikulovsku. Dolní Věstonice s archeologickou expozicí proslavil v minulosti nejen nález korpulentní Venuše, ale i rozvinuté vinařství habánských osadníků, do Strachotína stezku přivádí most mezi Dolní a Střední nádrží vodního díla. Za strachotínskou sklepní kolonií přichází romantický úsek remízkem podél rybníka a mírné stoupání do Pouzdřan, které nabízí vlakové spojení do Brna i Břeclavi. Tuto vinařskou obec, kterou v minulosti proslavila výroba slámových vín zdobí architektonicky zajímavý gotický farní kostel sv. Mikuláše a renesanční svobodný dvůr z počátku 16. století. Pokračování trasy po silnici z Pouzdřan do Popic zaujme výhledem na národní přírodní památku - Pouzdřanskou step. Za sklepní uličkou v Popicích odbočí stezka do terénu a stoupá vinicemi na vrch Žebrák, místa dalekých výhledů na hranici Mikulovské a Velkopavlovické vinařské podoblasti.