Mikulovská vinařská stezka

Mikulov - Brod nad Dyjí (20 km)

Z Mikulova směrem na západ vede trasa Mikulovské vinařské stezky výhradně po cestách mimo silniční dopravu a poznání turistických i vinařských zajímavostí kraje nabízí už pár kilometrů od centra oblasti. Sklepní kolonie na tichém a zastíněném plácku U Rybníčka v Březí je ukázkou sklepní moderny. Cihlové lisovny z 20. let minulého století tady tvoří jeden z nejpůsobivějších souborů vinařských staveb na Moravě.

Podél železniční trati pokračuje trasa okrajem Dobrého Pole, vinařské osady, jejíž sklepní kolonii protnete dříve, než před stoupáním zastíní na chvíli vaše putování remízek. Přerovský vrch, mírná vyvýšenina osázená vinohrady, nabídne panoramatický pohled na Mikulov i ladná průčelí přerovských sklepů vybudovaných ve 30. letech minulého věku nad obcí, která se stala na téměř čtyři století domovem pracovitých a hrdých Chorvatů. Při vjezdu do obce opouští společný úsek s Mikulovskou vinnou stezkou odbočkou na Jeviškovku Greenway Praha–Vídeň, vinařská stezka míří do Novosedel.

Novosedly jsou vinařskou baštou Mikulovska a svá vína zde nabízí hned dva z nejznámějších moravských vinařů. Vynechat byste neměli ani prohlídku kostela sv. Ondřeje, jednu z mála staveb na Břeclavsku, která si zčásti zachovala původní románskou podobu.

Brod nad Dyjí - Pavlov (21 km)

Přes Brod a Horní nádrž vodního díla Nové Mlýny dospějete do Pasohlávek, rybářské obce a oblíbeného letoviska. Stezka pokračuje podél Střední novomlýnské nádrže k řece Jihlavě a Svratce, přes odbočku na Ivaň do Strachotína, obce, s níž jsou spojeny počátky moravského vinařství. Zdejší vinařská kolonie poskytuje rozporuplný obraz vývoje sklepních staveb v posledních desetiletí i impozantní výhled na Pavlovské vrchy. Na druhém břehu nádrží vás čeká prohlídka Dolních Věstonic, jejichž středověkou minulost významně ovlivnili novokřtěnci. Archeologická expozice s korpulentní Venuší, habánské sklepy na Husím plácku a cenný mobiliář kostela Archanděla Michaela patří k památkám, jejichž návštěvu byste si neměli nechat ujít. Poslední obcí „vodního“ úseku Mikulovské stezky je barokní vinařská vesnička Pavlov. Náves a přilehlé ulice obce, kterou urbář v zápise z roku 1444 uvádí jako největší vinařskou obec mikulovského panství, jsou ukázkou selského baroka srovnatelnou s nejkrásnějšími stavbami tohoto zdobného stylu v jižních Čechách. Obecní vinotéka pod radnicí a naučná vinařská stezka v okolí obce jsou příležitostí přesvědčit se o šikovnosti místních vinařů.

Pavlov - Lednice (15 km)

Občerstveni i poučeni můžete vyrazit dál, do centra Lednicko-valtického areálu zbývá patnáct pohodových  kilometrů. Po klidné silnici přes Milovice a Bulhary, po břehu řeky Dyje a lesním úsekem před Lednicí je zvládnete za hodinu i s pozorováním rybářů nebo prohlídkou přírodní památky Pastvisko. Po prohlídce zajímavostí Lednice - novogotický zámek, oranžérie, romantické stavby v parku - využijte k obědu či občerstvení služeb zařízení Cyklisté vítáni, kde se postarají o vás i vaše kolo. Pokud chcete mít sbírku romantických staveb areálu, který je součástí kulturního dědictví UNESCO, kompletní, využijte krátkého úseku Velkopavlovické vinařské stezky a vydejte se po značkách stylizovaného sklepního žudra modré barvy lužním lesem k Janohradu, napodobenině zříceniny středověkého hradu postavené v roce 1807. Pro návrat do města můžete zvolit vodní cestu, až do zahrady lednického zámku vás i s kolem přepraví výletní loď.

Lednice - Mikulov (26 km)

Místem na trase Mikulovské vinařské stezky, které nemůžete minout, je Hlohovec. Na půl cesty mezi Lednicí a Valticemi leží obec znamenitých zpěváků, svébytného folklóru a opulentních vín. Dříve, než se o tom  přesvědčíte mezi sklepy Šulaperku, doporučuji krátkou zajíždku odbočením k Hraničnímu zámečku. Elegantní stavba na břehu Hlohoveckého rybníka tvořila v minulosti hranici mezi markrabstvím moravským a vévodstvím dolnorakouským. Dvě poslední zastávky na trase stezky, to je kousek slunné Itálie na jižním úpatí Pavlovských vrchů. Na trase Hlohovec - Valtice - Mikulov je kolo nejen sportovním náčiním, ale i prostředkem poznání ojedinělé architektury a bohaté multikulturní historie, která je otiskem ducha tolerance a štědré přírody kraje pod Pálavou.

Sídelní město Lichtenštejnů nabízí nejen architektonické zážitky, ale v podzemí valtického zámku i vinařskou expozici Salon vín, kde můžete ochutnat ze stovky nejlepších vzorků, které se v daném ročníku urodily na moravských a českých vinicích. Přiměřená degustace královského moku bude i vzpruhou před „horskou prémií“ kterou je stoupání ke kolonádě Reistna. Název další ze staveb Josefa Hardtmutha pro hraběte Jana Josefa I. z Lichtensteina je zkomoleninou staroněmeckého Reistenberg – česky kopec Chrastiny.

Na začátku závěrečných sotva deseti kilometrů se trasa stezky ještě naposledy dotkne česko-rakouské hranice, sjezd do Úval vystřídá stoupání nad obec a kolem obce Sedlec směřuje do cíle v Mikulově. Dávná křižovatka kultur nabízí nespočet pamětihodností i příležitostí k odpočinku a osvěžení.