Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Jméno vzniklo od předpokládaného osobního jména Úsopek, populárně ho však lidé odvozují od místa, kde "slunce hustě peče". První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století.  Ve městě se narodila matka prezidenta Masaryka Terezie, rozená Kropáčková. Prezident v letech 1861-1863 navštěvoval hustopečskou piaristickou reálku. Hustopečský městský hřbitov je i posledním místem odpočinku prezidentových rodičů. Gotický dvoulodní kostel Sv. Václava zasažený na konci II. svět. války při bombardování, byl zbořen v roce 1964 po pádu osmdesátimetrové věže v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572.
Po dlouhou dobu byly Hustopeče hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnova, která začala ve dvacátých letech, navrátila městu i s jeho okolím opět mezi významné vinařské oblasti. Město je dobře dostupné, neboť leží při dálnici spojující Brno s Bratislavou a 1. železničního koridoru (Děčín-Praha-Brno-Břeclav).