VALTICE

Hlavní město vína

Adresa: nám. Svobody 21, 691 42 Valtice

Starosta: Pavel Trojan

Telefon: +420 519 301 400

Web: www.valtice.eu

Město Valtice (lidově také Valčice, německy Feldsberg) bylo založeno ve 12. století pasovskými biskupy. Močály zdejšího kraje a blízké Pálavské vrchy poskytovaly – jako ostatním obyvatelům pradávných sídlišť – přirozenout záštitu v dobách ohrožení. Mohutný pomezní hrad vybudovali Seefeldové, v jeho podhradí vzniklo město. Po vymření rodu Seefeldů po meči v roce 1270 získali Valtice Kuenringové a dále se Valtice dělily až je v roce 1387 odkázala třetí manželka Jana I. z Liechtensteina Alžběta, rozená Puchheimova, svému manželovi a Liechtensteinové se tak stali držiteli části města. Až do roku 1945 bylo v majetku rodu, a ti areál města a jeho okolí spolu s městem Lednice přetvořili v jedinečný krajinný komplex evropského významu.

Roku 1426 husité ohněm sežehli Valtice, jak město, tak i kostel a částečně i hrad. Lichtensteinové se přiklonili na stranu císaře Fridricha III. a jeho přízeň jim umožnila po husitských válkách značně zlepšit zisky a rozšířit rodový majetek. V roce 1605 bylo město marně obléháno vojsky císařova nepřítele, uherského magnáta Bočkaje. Karel I. Lichtenstein stál tehdy na straně pozdějšího císaře Matyáše a odměnou za to byl později povýšen do knížecího stavu na první místo mezi rakouskými knížaty.
V letech 1648 – 1781 se celkový vzhled města velmi zřetelně změnil. Stavba zámku, farního kostela i nového objektu kláštera a nemocnice milosrdných bratří dodaly městu dominanty, jež mu typicky vévodí dodnes. Město dovedlo těžit z výhod sídelního města Liechtensteinů. Neblahý vliv na vývoj města měly na počátku 19. století napoleonské války, spojené s průchody domácích i nepřátelských vojsk tímto územím a doprovázené peněžními i naturálními rekvizicemi jak pro císařská, tak i pro francouzská vojska.
Na začátku 19. století budovali Liechtensteinové řadu zámečků v okolí města, čímž se naskýtala možnost práce, výdělku a obživy a umožnili tak mnoha obyvatelům vyrovnat se s neutěšenými hospodářskými poměry. Liechtensteinové totiž v tomto období velmi pečovali o zvelebení města a okolní krajiny. V lese severovýchodně od Valtic se zvedá Dianin chrám, jmenovaný rovněž Randez-vous. V letech 1817 – 1823 vznikla na Reistně kolonáda, která byla svým způsobem imitací známého vídeňského Schőnbrunnu. Nedaleko města byl postaven v roce 1818 zámeček Belveder pro chov a lov bažantů. V roce 1850 – 1852 byly strženy městské brány a část hradeb, které brzdily hospodářskému rozmachu města.
Po celý středověk i novověk bylo město součástí Dolního Rakouska; k území Československa byly Valtice připojeny po skončení I. svět. války na základě Saint-Germainské smlouvy až 31. července 1920. V květnu 1945 pak byl ve Valticích zkonfiskován veškerý majetek Němců a z liechtensteinského velkostatku byl vytvořen v roce 1945 státní statek. Obyvatelstvo německé národnosti bylo po roce 1945 vesměs vysídleno.
Okolí Valtic může překvapit svou rozmanitostí. V pahorkatině u rakouských hranic jsou zachovány zbytky šípákových doubrav. Severovýchodně od Valtic se rozkládá Boří les, na severozápadě zasahuje katastr k lednickým rybníkům, ornitologickému ráji. V parku se pak můžeme setkat s řadou vzácných exotický dřevin. Od města silnicí do Lednice doprovází řidiče Bezručova alej. Valtice jsou tak městem historie, místem čarokrásných zákoutí, městem památek, bujných lužních lesů s bohatými sceneriemi kouzelných zámečků, místem, kam láká lahodný mok k bezstarostnému posezení.